Pro zaměstnavatele

INFORMACE PRO ZAMĚSTNAVATELE

• právní úprava srážek ze mzdy je obsažená v § 276 a násl zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)
• povinnost provádět srážky ze mzdy a tyto deponovat vzniká doručením exekučního příkazu k provedení exekuce srážkami ze mzdy či jiných příjmů (dále jen „exekuční příkaz“)
• povinnost vyplatit provedené srážky na účet exekutora vzniká doručením vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu

Výpočet srážek

• ze mzdy povinného nesmí být sražena tzv. nezabavitelná částka, která se stanoví dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách) jako úhrn dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné; částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel
• exekuční srážky se provádějí každý měsíc z čisté mzdy, od které se odečte nezabavitelná částka zaokrouhlená na celé koruny nahoru, takto získaná zbylá část čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách
• běžné pohledávky se uspokojují z 1. třetiny zbytku čisté mzdy, přednostní pohledávky z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a současně spolu s běžnými pohledávkami i z 1. třetiny; zaměstnavatel nezkoumá sám, zda se jedná o přednostní pohledávku, určení musí být obsahem exekučního příkazu (není-li uvedeno, platí, že se jedná o běžnou pohledávku)
• částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, je stanovena jako součet životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení; je-li zbytek čisté mzdy vyšší než tato částka, pak se přebytek od zbytku čisté mzdy odečte a následně přičte ke 2. třetině, není-li (nebo je vyšší než třeba), pak k 1. třetině
• pro orientační výpočet srážek ze mzdy lze využít například kalkulačky dostupné na webových stránkách Exekutorské komory ČR https://www.ekcr.cz/?p=kalkulacka_1

Uspokojování více pohledávek

• je-li sráženo pro více pohledávek, uspokojují se podle pořadí, které je určeno datem doručení exekučního příkazu prvnímu plátci, a přednosti
• nejprve se uhradí přednostní pohledávky z 2. třetiny zbytku čisté mzdy (v rámci přednostních pohledávek jsou zvýhodněny pohledávky výživného), po vyčerpání 2. třetiny se všechny pohledávky (tj. běžné i zbylé přednostní) seřadí a uspokojí z 1. třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí
• pohledávky se stejným pořadím se uspokojují poměrně podle své výše

Změna plátce

• při změně zaměstnání se vydaný exekuční příkaz vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce
• povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již okamžikem, kdy se dozví o exekuci srážkami ze mzdy povinného, pořadí pohledávky zůstává zachováno
• ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen si od něj vyžádat potvrzení předchozího zaměstnavatele o tom, zda byla nařízena exekuce srážkami z jeho mzdy, kým a v čí prospěch; takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něj přestal pracovat
• zjistí-li nový zaměstnavatel, že byla prováděna exekuce srážkami ze mzdy, oznámí to bez odkladu exekutorovi, který exekuční příkaz vydal
• při ukončení pracovního poměru povinného je zaměstnavatel povinen toto oznámit exekutorovi, zaslat mu vyúčtování srážek, a sdělit, pro které další pohledávky byla nařízena exekuce srážkami ze mzdy a jejich pořadí

Pluralita plátců

• pobírá-li povinný příjem od několika plátců, vztahuje se provádění exekuce srážkami ze mzdy na všechny jeho mzdy a jiné příjmy, nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou
• o tom, jakou část nezabavitelné částky nemají jednotliví plátci srážet, rozhoduje exekutor

Následky nesplnění povinností zaměstnavatele

• za nesplnění informačních povinností může být exekutorem uložena pořádková pokuta až do výše 50.000,- Kč,
• za chybné provádění srážek či za nesplnění informačních povinností, v důsledku čehož nebudou oprávněnému vyplaceny částky, na které by měl jinak nárok, může být ze strany oprávněného podána tzv. poddlužnická žaloba

Daňový bonus

• daňový bonus nelze započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy (rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11.5.2012), postihuje se jako jiná peněžitá pohledávka ve smyslu ust. § 312 a násl. o.s.ř. (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013 ze dne 18.3.2013)
• na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, daňový bonus se tedy srazí celý
• na exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahuje pořadí, které mají pohledávky při srážkách ze mzdy; exekuce bude tedy provedena podle exekučního příkazu na daňový bonus, který zaměstnavatel obdrží nejdříve
• daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 1 VSOL 939/2013 ze dne 30.4.2014)

Exekuční srážky vs. insolvence

• zahájení insolvenčního řízení (podání insolvenčního návrhu povinným) oznamuje soud vyhláškou, kterou zveřejnění ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku na portálu https://isir.justice.cz/isir/common/index.do
• v době od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku zaměstnavatel srážky provádí, ale nevyplácí soudnímu exekutorovi (tj. deponují)
• skončí-li insolvenční řízení (zastavením řízení, zamítnutím či odmítnutím návrhu), vyplatí se provedené srážky exekutorovi
• rozhodne-li soud o úpadku, vyplatí se provedené srážky podle schváleného způsobu řešení úpadku buď ustanovenému insolvenčnímu správci nebo povinnému; v tomto směru je nutno obrátit se na příslušného insolvenčního správce