Exekuční řízení

Exekuce je řízením vykonávacím. Navazuje na nalézací řízení, není-li dobrovolně splněna povinnost uložena exekučním titulem. Od soudního výkonu rozhodnutí se liší tím, že orgánem realizujícím výkon rozhodnutí je soudní exekutor. Právním předpisem, který řízení upravuje, je zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Podpůrně se rovněž použije zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Účastníky řízení jsou oprávněný, tj. ten, komu na základě exekučního titulu svědčí právo, a povinný, tj. ten, kterému exekuční titul ukládá povinnost k plnění. Účastníkem řízení může být dále manžel povinného, je-li exekucí postižen majetek patřící do společného jmění manželů.

Soudní exekutor a exekutorský úřad

Soudní exekutor je fyzická osoba, která byla po splnění všech zákonných podmínek jmenována ministrem spravedlnosti do exekutorského úřadu. Soudní exekutor řídí činnost exekutorského úřadu, který jeho jménem plní úkoly směřující k výkonu exekuční činnosti. Konkrétně pak soudní exekutor k výkonu činnosti písemně pověřuje své zaměstnance. Nepožadujte tak spojení přímo na soudního exekutora. Soudní exekutor je úřední osobou a jeho úkony se považují za úkony soudu.

Exekuční titul

Exekučním titulem může být:

  • vykonatelné rozhodnutí soudu nebo soudního exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek (zejm. rozsudek, usnesení, platební rozkaz, směnečný platební rozkaz),
  • vykonatelný rozhodčí nález,
  • notářský nebo exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti,
  • vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. orgánu státní správy a územní samosprávy, např. rozhodnutí o vyměření poplatku či uložení pokuty, výkaz nedoplatků apod.) a
  • další vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Exekuční návrh, pověření k provedení exekuce

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného, a to u soudního exekutora, kterého si oprávněný zvolí. Místní příslušnost soudního exekutora se neřídí místem pobytu povinného ani místem, kde má povinný svůj majetek. Tyto skutečnosti jsou rozhodné pro určení místní příslušnosti exekučního soudu. Jsou-li splněny zákonné podmínky, soud vydá pověření vedením exekuce. Pověření není rozhodnutím, a proto není doručováno účastníků řízení. Jakmile je soudní exekutor pověřen, činí z úřední povinnosti úkony směřující ke zjištění majetku povinného a provedení exekuce.

Exekuční příkaz, způsoby provedení exekuce

Za účelem provedení exekuce, vydává soudní exekutor exekuční příkazy, ve kterém stanoví konkrétní způsob provedení exekuce. Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek. S majetkem, který je exekučním příkazem postižen, nesmí povinný nijak nakládat, právní jednání, kterým by tuto povinnost porušil, je absolutně neplatné. V exekučním příkazu však mohou být uloženy povinnosti i osobám odlišným od povinného, např. plátci mzdy nebo peněžnímu ústavu.

O způsobu provedení exekuce rozhoduje soudní exekutor, přičemž může zvolit jeden, více, nebo všechny způsoby, které umožňuje zákon. Exekuce ukládající zaplacení peněžité částky se provede postupně:

  • přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu,
  • příp. přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,
  • přikázáním jiné peněžité pohledávky,
  • postižením jiných majetkových práv (např. práva autorská, práva průmyslového vlastnictví apod.),
  • srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
  • správou nemovité věci,
  • přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření,
  • prodejem movitých věcí,
  • postižením závodu,
  • prodejem nemovitých věcí a
  • pozastavením řidičského oprávnění (v případě vymáhání dlužného výživného).  

Exekuce ukládající jinou povinnost se provede:

  • vyklizením,
  • odebráním věci,
  • rozdělením společné věci nebo
  • provedením prací a výkonů.

Náklady exekuce a náklady oprávněného

Oprávněný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s vymáháním jeho nároku. Je-li oprávněný právně zastoupen, řídí se výše nákladů vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

Soudní exekutor vykonává exekuční činnost za úplatu. Výše nákladů exekuce se řídí vyhláškou č. 330/2001 Sb., exekuční tarif.

Náklady oprávněného a náklady exekuce hradí povinný. Výši nákladů soudní exekutor určuje v příkazu k úhradě nákladů exekuce a tyto náklady jsou vymáhány v průběhu exekuce některým ze způsobů na základě vydaných exekučních příkazů.

Pokud povinný splní vymáhanou povinnost ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti (je zasílána společně s vyrozuměním o zahájení exekuce a prvním vydaným exekučním příkazem) a zároveň zaplatí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, náleží soudnímu exekutorovi odměna ve výši 50 % odměny (v případě exekuce na peněžité plnění), nebo 30 % odměny (v případě exekuce na nepeněžitá plnění).